..:: LKMT.cz Bórd ::..

Tak pridam jeste jedno video s ultralehkyma devk... letadlama primo na tube to samo muzete zkouknout v hiresu, tady je to zmensene. Az budou ty reky, rybniky atd. tak pak dodam dalsi.

Tak zatim jen nakouknuti na reky na ortofotu, je to zatim jen z maleho testovaciho kousku.

ooo, krasne mistre!!

Jeste jedno video ze zdejsich luhu a haju.

Ahoj,
koukal jsem na to video (asi 10x) a musím říct, že se mi ten skluz docela líbí, alespoň pokud jde o výhled z letadla. Pokud jde o polohu ovládacích prvků, tak tam to pořád není ono. Skluz začíná vychýlením kniplu doprava a vyšlápnutím levé nohy, to je v pořádku, ale v zápětí se knipl vrací prakticky do neutrálu. Ve skutečném letadle zůstává vychýlený vpravo. Pokud by se vrátil do neutrálu, latadlo by začlo bočit doleva, druhotný účinek kormidel by způsobil náklon doleva a letadlo by začalo zatáčet vlevo. Ve skluzu zůstavají směrovka i křidélka ve výchylce. Proto se mluví u skluzu o zkřížení kormidel. Jejich účinky jdou proti sobě a navzájem se ruší. Letadlo dál letí rovně, jen se natočí bokem ke směru letu, tím se zvýší čelní odpor a následně rychlost klesání. Účinnost skluzu nelze z videa posoudit. Chybí tam kousek ustáleného letu, před zahájením skluzu.
Ztráta rychlosti ze 120 na 100 při otevření klapek před zahájením skluzu se mi vyloženě nelíbí. Pro takhle rychlý pokles rychlosti je potřeba trochu přitáhnout výškovku a pozvednout nos letadla nahoru.
Přesto je to mnohem lepší, než to, co znám z FS.
Mohl by ještě někdo napsat, jak se to chová při pojíždění po zemi (FS mění poloměr zatáčení při změně rychlosti - je to téměř nepoužitelné) a jestli rychloměr funguje jak v letadle, a ne tak blbě jak u FS?

Tak tohle video bych radeji nebral jako vrchol ukazky moznosti skluzu v X-Plane Az jsem se zastydel Dekuju ale za ten detailni rozbor jak se to ma chovat v realu. To se cte samo Taky je ale podle me treba brat v uvahu rychlost a smer vetru ( ciste teoretizuju ) protoze zrovna tady fucel docela silnej bocni vitr. Neni to tedy az tak cistej skluz a v mem podani " virtualniho pilotniho jelita " to ani jinak byt nemuze Kazdopadne jistota toho, ze letove vlastnosti UL v X-Plane vs FS jsou opravdu uplne nekde jinde tu je. Co se tyce klapek napriklad, tak zalezi na nasteveni reality letoveho modelu, simulace zavad atd. simuluje to na nekterych modelech ( napr. UL Storch ) i " utrzeni " ( v realu by slo spise o ohnuti, nepo poskozeni ) vysunutych klapek na vetsich rychlostech a pokud je model opravdu dobre udelan, tak ty poklesy rychlosti a spravne chovani opravdu +- sedi. A tady uz jde o testovani pilotu, co s tim v realu litaji za kniplem, ja se vozim bohuzel pouze jako batoh V Echu jsem s kamosem letel nekolikrat a Tecnam v X-Plane se mi libi moc, rozhodne vic, jak Aeroprakt v FS a to jsem bral prave Aeroprakta jako jeden z nej UL v FS. Uplne jako real se asi nebude chovat v tech simulatorech nikdy nic, ale podle me je v priblizeni reality letovych vlastnosti zatim daleko blize prave X-Plane a pak plachtarsky Condor, ale to uz je zase o necem jinem.

Není pravda, závady generuje X-Plane u všech modelů už v základu. Už se mi stalo, že jsem sedal s Kraťasem na břicho, nebo s Baronem s vadným generátorem. Je tam u závad položka, kde nastavíš hodnotu, která znamená pravděpodobnost náhodné závady v určitém časovém úseku. Něco ve smyslu FSpax. A co se týče rychloměru, zdá se mi jeho chování celkem OK. Nicméně záleží kus od kusu, jak si dá autor modelu práci s programováním.

Jinak Pilota vítám na foru a chtěl bych se ho zeptat, kde lítá, mohli bychom mít společné známé. Nicméně podle stroje typuju Olomouc.

Tak to samozrejme, ale vizualne jen na nekterych modelech, treba ze se ti ty klapky urvou, resp. jedna, utrhnes kridlo, praskne podvozkova noha atd. Tak jsme to myslel

Tak visuálně zrovna urvané klapky umí i default Kyssna.

Teď jsme se s bumperem dostali na téma zatáčení na zemi. Je to lepší, než v FSce, protože u některých letadel funguje i kluzná ostruha, která v Fsce snad vůbec nefunguje. A rychlé pojíždění nefunguje vůbec, protože a) letadlo se převrátí, nebo b) pokračuje rovně stejným směrem. A ohledně rychloměru, co konkrétně myslíš?

Ahoj,
pokusím se odpovědět postupně na všechno.
1. Snažil jsem se z toho videa vykoukat co nejvíc. Chtělo by to přechod do skluzu z ustáleného letu, ne těsně po otevření klapek, které navíc pilot otvíral těsně po 4. zatáčce (to ale jde. Dělám to běžně i v reálu, akorát musí pilot prolétnout zatáčku na malém náklonu rychlostí 120 km/h a při vyrovnávání na konci mírně přitáhnout, aby v okamžiku vyrovnání měl na rychloměru 100. Mluvím o A-22.)
Na tom videu perfektně vypadá to ukončení skluzu. Přesně tak to vypadá v reálu, přesněji na videu ze skutečného letadla.
Boční vítr na skluz nemá příliš vliv, pokud se skluz dělá tak, jak se má dělat. Skluz je potřeba dělat takzvaně pod vítr - to znamená, že fouká li z pravé strany, dám pravá křidélka a levou nohu a vypadá to jak na tom videu. V tomto případě mi dokonce vítr pomáhá "držet směr". Při přistání s bočním větrem se mírný skluz před dosednutím dělá záměrně - osa letadla pak může být rovnoběžná s osou přistávací dráhy, letadlo je nakloněné mírně pod vítr a sklouzává proti větru, aby se eliminoval snos. Nohama řídím směr, křidélkama to držím v náklonu, aby mě to neodnášelo od osy dráhy a přistávám na jedno kolo.
2. Odtržení vysunutých klapek kvůli vysunutí na vyšší rychlosti se v reálu neděje. Závěsy by měly být dostatečně pevné, aby vydržely i při mnohem větší rychlosti, než je Vf - maximální povolená rychlost s plně vysunutými klapkami. Spíš jde o to, že zvýšenou námahou se postupně zvětšují vůle v závěsech.
3. Ano, moje domovské letiště je Olomouc.
4. Pojíždění v FS je přesně takové, jak píšeš. Téměř nepoužitelné. To, že to v X-plane zvládli je dobrá zpráva.
5. Pokud jde o rychloměr, tak mi v FS vadí toto:
Po mírném potlačení jde rychlost okamžitě nahoru. Ve skutečnosti to chvíli trvá, než se letadlo rozběhne a rychloměr ukáže vyšší rychlost. To samo platí při přitažení. V FS se dá udržovat rychlost podle rychloměru. Pokud se to tak udělá v reálu, je z toho vlnovka nahoru - dolů a rychlost kolísá +- 10 až 20 km/h. Důležitější je udržovat výšku horizontu. Ta je pro určitou rychlost a konfiguraci vždycky konstatntní.

Teda, letové přístroje v Xplane mají spoždění, takže je zejména během akrobatického letu moc nesleduju. Občas hodím sondu na rychloměr, abych přílišným přitažením letadlo nerozlámal, nebo nepřekračoval Vmax, případně, jestli mám dostatečnou rychlost na provedení figury. A při rovném letu udržuju výšku podle umělého horizontu a rychlost dolaďuju plynem.(to jsem nevěděl, že někdo drží výšku podle výchylek rychloměru) Přitom, jak to v X-Plane při mírně turbulentnějším počasí hází, by se to podle rychloměru snad nedalo. Nicméně už jsem zkoušel, že pokuď zakryju budíky ve virtuálním kokpitu, zalítnu okruh lépe, než když letím podle nich.

Tak jsem nainstaloval X-plane9 Demo a trochu to otestoval. Zatím jen s ovládáním myší. Bohužel, žádný zázrak se nekonal. Je to použitelné - na hraní, ale letové vlastnosti (Cesna 172) nic moc.
Start - po přidání plynu má snahu ztáčet se vlevo - to je v pořádku - trochu pravé nohy to zpraví, ale jak letadlo nabírá rychlost, musím tu výchylku pořád zvětšovat - nechápu proč, přece jak letadlo získává rychlost, je účinek kormidel čím dál výraznější a výchylky se musí zmenšovat.
Pak jsem zkusil okruh a než jsem ho dokončil, tak mi to spadlo do Windows. Zopakoval sem to 3x se stejným výsledkem. Nikdy jsem se nedostal dál, než do 4. zatáčky.
Okruh jsem vzdal a zkusil rovný let. Cesna se snaží pořád utíkat někam do strany. Ani po pečlivém srovnání neletí rovně dýl jak minutu. Ve skutečnosti jsou letadla v oblasti rovného letu většinou příčně stabilní.
Pak jsem zkoušel, co se stane, když v ustáleném horizontálním letu uberu trochu plynu (výškovka zablokovaná v jedné poloze). Ideální letoun by v takovém případě mírně sklonil čumák a začal mírně klesat nezměněnou rychlostí. Snížení tažné síly motoru by nahradil gravitací. Skutečný letoun začne klesat trochu víc a trochu zvýší rychlost. To je způsobeno tím, že se sníží rychlost vzduchového proudu od vrtule, který ovlivňuje výškovku, zmenší se moment výškovky a moment soustavy křídlo-výškovka se dostane znovu do rovnováhy na trochu vyšší rychlosti. Proto pokud chci začít s letadlem klesat, uberu plyn a mírně přitáhnu výškovku. Cesna v X-plane po ubrání trochy plynu nejdřív zpomalí, pak skloní čumák poměrně ostře k zemi a začne klesat a zrychlovat. Ten úhel klouzání rozhodně neodpovídá ničemu, v čem jsem kdy seděl.
Ještě jsem zkusil co se stane při zvýšení rychlosti a zachování úhlu náběhu. Srovnal jsem Cesnu do horizontálního letu při rychlosti 90 Kts a výškovkou udržoval horizont na stejném místě. Variometr na nule, otáčky cca 2000ot/min. Pak jsem přidal plyn na 2500ot/min. a udržoval horizont na stále stejné výšce. Rychlost stoupla na cca 120 Kts, variometr se vyšplhal na cca 300ft/min. 2500Ot/min., 120Kts. a 300ft/min. - to by mohlo docela odpovídat, ale ne bezezměny úhlu náběhu. Ten by měl být výrazně menší, než v předchozím případě (2000ot/min., 90Kts, 0ft/min.). Horizont by tedy měl být výrazně výš. Pokud by se nezmenšil úhel náběhu a rychlost se zvýšila z 90 na 120, zvýšila by se vztlaková síla o 78% a na to Cesna 172 určitě nemá.
Takže závěrem: podélná stabilita u X-plane funguje nějak jinak, než ve skutečnosti.
1. Pro řízení stoupání a klesání je nutné v X-plane použít i výškovku. Ve skutečnosti výškovku buďto nepoužijete vůbec, nebo ji použijete v opačném smysu, než u X-plane.
2. Pro změnu rychlosti lze v X-plane použít plynovou páku a to je už opravdu špatně. Pokud ve skutečnosti zkusíte např. při ztrátě rychlosti použít ke znovuzískání rychlosti plynovou páku, skončíte nejspíš ve vývrtce. Primárně je potřeba potlačit výškovku.
Snad s tím programátoři v některé z příštích verzí něco udělají. V tuhle chvíli ale nemá smysl mluvit o reálných vlastnostech letového modelu, alespoň co se týče Cesny 172.

No nevim ale jak ja testoval demo tak mi toto taky nekdy delalo ale kdyz mam full tak ne

Diky za zajimave cteni, letovy model XPL vs MSFS na zaklade rychleho testu v demu uz hodnotila strasna spousta lidi a pokazde se dozvim neco jineho. Default Cessna v XPL ale moc chvaly nesklidila, to je fakt. Zazrak jsem od toho tedy osobne nikdy neocekaval, zmenu k lepsimu v porovnani s MSFS ale rozhodne ano a v tom me XPL nezklamal. Ja jsem vcera ze zvedavosti testoval to Echo a pokousel se udelat predpisovy skluz dle zde nastudovanych rad, jak presne se to dela v realu a popravde, pri tomto postupu jsem se nekolikrat " zabil " protoze jsem se prevratil pres kridlo a nebo mi Echo odletelo mimo drahu Mam natocenej real skluz z Echa, ale bohuzel uhel zaberu neni na kniplu a na pedalech, coz me mrzi. Myslim, ze delam neco blbe, bez toho popisu, jak se to ma presne delat to do skluzu dostanu, ale jak uz jsem tu nekde ze zacatku psal, u toho Echa se mi to zda trochu divne. Kazdopadne v FS se pri podobnych pokusech muzu akorat tak klouzat a rozhodne ne s letadlem. Ty letove vlastnosti celkove zalezi strasne na modelu a v XPL to plati tisicinasobne, protoze tady je ten model opravdu hozen do " virtualniho luftu " kdezto do MSFS vymodelujete zahradni gril, hodite k tomu nejaky natukany data a ono to klidne poleti jako F16. Podrobne popsany to je zde: http://wiki.x-plane.com/Appendix_A:_How_X-Plane_Works V XPL toto nelze, vzdy musi zaklad letovyho modelu tvorit to samotne letadlo, presny tvar a na to se az nasledne nabalujou dalsi veci. Taky hodne dulezity je, jak XPL na PC slape. Uplne jiny litani je, kdyz to jede na pridusenych 19 FPS, nebo na stalych 60 FPS ( zase u XPL je toto daleko dulezitejsi, nez u MSFS, kde vam to " poleti " dle preddefinovanych dat i na 4 FPS, coz v XPL proste nelze ) A jeste je u XPL a testovani realnosti jedna dulezita vec a tou je kolikrat se pocita letovy model, defaultne je nastaveno 1 ale lze to nastavit az na 8. Da se s tim dost laborovat a na nastevanei 1 se chovaji nektera letadla " podivne ". Cim vetsi hodnotu ale nastavite, tim vetsi to je zatez na CPU a FPS jdou bohuzel dolu, nicmene letovy model by mel byt pri zachovani dostatecnych FPS na rychlem PC podstatne presnejsi.
Nastavuje se to v menu " Settings > Operation & Warnings > Flight-Model ( 1 - 8 ).

Pokusím se posat to provádění skluzu. Sice lítám s A-22, ale Echo je skoro stejné, tak by to mělo sedět i na ně.
Letím okruh okolo letiště. Mezi 3. a 4. zatáčkou zpomalím na 100km/h a otevřu malé klapky. Po 4. zatáčce otevřu velké klapky a udržuju rychlost 100km/h. Blížím se k letišti a vidím, že jsem pořád moc dlouhý a rozhodnu se zkrátit skluzem. Zvolím skluz doprava. Posunu knipl doprava a vyšlápnu levou nohu. Nohu vyšlápnu naplno a knipl mám na cca 75% výchylky. Výškovkou koriguju sklon letu tak, aby se neměnila poloha horizontu. Horizont by měl být pořád ve stejné výšce v jaké byl, než jsem zahájil skluz. Rychlost by se neměla měnít. měla by být pořád 100km/h, ale na rychloměr se u některých letadel nedá ve skluzu spoléhat (Pitotka je natočená šikmo a rychloměr může ukazovat špatně). Nohu nechám vyšlápnutou a křidélky řídím směr. Pokud potřebuju zatočit doprava, zatlačím knipl dál doprava, pokud chci zatočit doleva, trochu knipl povolím. V této chvíli je důležitý ten horizont a konstantní rychlost. Pokud se čumák zvedne, letadlo zpomalí a začne zatáčet doleva za směrovkou, pokud se čumák skloní letadlo zrychlí a začne točit doprava za skřidélky. Navíc při vyšší rychlosti dochází k neúměrnému namáhání draku. Na záda se při skluzu letadlo převrátit nedá. Při velké výchylce bude jen zatáčet za křidélky a nejspíš bude mít snahu trochu zrychlit.
X-plane má asi lepší letové vlastnosti než MSFS, ale tu výškovku by to chtělo zlepšit.
Výškovkou se ovládá úhel náběhu křídla a protože vztlak je závislý na rychlosti a úhlu náběhu, odpovídá určité rychlosti určitá poloha výškovky. Na výkonu motoru přitom nezáleží. Pokud je malý, letadlo klesá, pokud je velký, tak stoupá. Pokud by vrtulový vír neovlivňoval výškovku, pak by se zablokovanou výškovkou letělo letadlo konstantní rychlostí. Zkoušel jsem to i v praxi. Mám v A-22 volantové řízení a tak jsem si dělal fixem čárky na trubce procházející přístrojovou deskou. První čárku jsem si udělal při letu v horizontu rychlostí 110 km/h, 4200ot/min. Pro let v horizontu rychlostí 130km/h jsem musel potlačit o cca 20mm a přidat výkon na cca 4500ot/min. Pro klouzání rychlostí 110km/h, 2400ot/min jsem musel o cca 8mm přitáhnout.