..:: LKMT.cz Bórd ::..

čtěte spřátelený FLYMAG
http://flymag.cz/article.php?id=1701

Pro Kamyla - po příspěvku ve zprávách na CT1, kdy aerolinky i přes zákaz začnou létat, se teď ukáže jaké to riziko je. Mně osobně to opravdu zajímá jestli opravdu jak říkáš, je koncetrace částic prachu nedetekovatelná. Nerad bych četl pád letadla, ale nějak se to snad musí dát detekovat online.

No nejak asi detekovatelna bude, mozna nejake specialni meteo sondy nebo ja nevim co... Ale dopplerem v erech urcite neni...

Ono dost dobre nikdo nevi presne, jak ty proudy vlastne jdou a kudma a v jakych koncentracich. Takze je klidne mozne, ze kdyby ted vzlitlo 1000 letadel, tak vsechny v poradku doleti...

Ale kdo zaruci, ze to 1001. zrovna nenaleti do nejake vetsi koncentrace a nezahuci na zem...

Kdo by si tohle zasadni rozhodnuti vzal na triko? Nevim no, nechtel bych byt v kuzi tech, kteri o tom rozhoduji... Na jedne strane tlak spolecnosti a zaloby a na strane druhe obrovska odpovednost za stovky zivotu...

Nebudu popírat, že sme to dneska s Kamylem probrali osobně. Pro leteckou společnost je určitě menší strára, když ji zhučí éro, než když bude stát 100 ér týden na zemi. Asi tak.
To za prvé. A za druhé, bo nejsem technik, mám dostaz. Může se případné poškození čehokoliv na éru, v důsledku sopečného prachu projevit třeba i s dlouhou časovou rezervou??? Jedná se mi třeba o případy tyle-strike, kdy se závada pak projevila po X letech.

Jediná věc, co mě napadá, je motor. Možná ještě mechanismus klapek, brzdy podvozku, ale to fakt nevím. Nějaký bordel se ti někde běhěm letu uchytí a po přistání to s letadlem drncne, bordel se uvolní a dostane se tam, kde nemá.

hmmm takže Peťo esli sem spravně pochopil tak pruser jo?

může se stát, že jo. Ten prach se dostane opravdu skoro všude. Ale s jistotou ti to neřeknu.

OK i tak dík.

Easy k tvé otázce technické. Poněvadž dělám v branži, která má podobná pravidla pro bezpečnost jako letectví. Tak mohu říct z vlastní praxe, že jen extrémy ústi ve viditelné závady.

Příklad první součástka za 4,5 Kč způsobila zjevnou škodu za 15 mil. Kč a ztrátu zisku za dalších 5 mil. Kč. Tudíž ať už je to letadlo či jiný důležitý mechanismus vše musí mít své specifikum poruchy dané jako životnost u konstrukčních části či pracovní hodiny u motorů atd. Tak samo musí být vyspecifikované co tomu či onomu prvku stroje vadí. Prach, vlhkost, teplota, tlak atd. Vše na co se kolem sebe podíváš je v nestandartních podmínkách. Je to dané normami. Ať se podíváš do kterékoliv v každé je definovaný jeden normativní stav a od něj odvijeny další dle rozsahu určení.

Ze základních znalostí materiálů z kterých jsou letadla poskládany a jejich mechanismů, je jasné že prach a teď přesněji hlinitano-křemičitý s příměsí uhlíku, což je sopečný popel, tak dle mé paměti z doby střední školy tak všechny výše vyjmenované prvky mají teplotu tání buď pod 1000°C či níž. V závislosti na koncentraci o které tu mluví Kamyl si už i sám dokážeš představit co potom takový nahromazený prach udělá s ventilátorem motoru či spíše s jemným lopatkováním turbíny za spalováním. Co se týče abraze tohoto popela není zanedbatelná asi jako jemně zrnitý šmirgl, když máš možnost si ho dát na vybrční brusku s 3200 otáčkami na plexi tak asi tak to působí na trup letadla. Asi tak

Pekne napsano,je to presne tak.

O nebezpečí tohoto popelu neni pochyb.

současná potíž je v tom, že nikdo dost dobře neví kde a jaké koncentrace se vlastně vyskytují a předpovědět další vývoj a ani stupeň rizika v té které oblasti.

diky - super vysvětlení - to sem právě chtěl vědět.

Obnovení leteckého provozu po zklidnění sopky...

tak to nemá chybu 100bodou

jako to si dělate kozy Dobře zrobene

Žádný mrak z islandské sopky nebyl, tvrdí Britové
Letecké společnosti nyní hodlají satelitní snímky využít ve své právní bitvě o milióny liber, které chtějí na vládě vysoudit jako kompenzaci za své ztráty.
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa ... itove.html